Historie Bystrce od nejstarších dob k dnešku
Území dnešní Bystrce bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají postupně objevované nálezy. Při výkopových pracích při stavbě sídliště se podařilo zdokumentovat mnoho hmotných dokladů o obyvatelích, kteří zde sídlili již od starší doby kamenné. Údolí řeky Svratky umožňovalo dobré podmínky k životu a zakládání trvalých sídel podél celého jejího toku. Z jihomoravských úvalů postupovali lidé proti proudu do vyšších poloh, takže již v předhistorické době se v podstatě ustálila stálá síť osad v brněnském okolí.
Již počátkem středověku se Bystrc spolu s celým širokým územím dostává pod správu sídlící na hradě Veveří. Zpočátku je celé území ve vlastnictví českého panovníka, později moravského markraběte. Již z doby románské je základ dnešního bystrckého kostela sv. Janů; ten je však skryt pod pozdějšími stavebními úpravami. Je to tedy jeden z hmotných dokladů o staré existenci Bystrce. Avšak první písemná zmínka je o něco pozdější, konkrétně z roku 1323, na listině, jíž markrabě daroval část zdejšího lesa augustiniánskému klášteru v Brně. Postupně se Veverské panství dostává do zástavy a posléze i do trvalého vlastnictví různých moravských šlechtických rodů. Z nich nejvýznamnější byli Žerotínové, za kterých zažívalo celé panství rozkvět. Obyvatelstvo se živilo nejen zemědělstvím, ale také řemesly (zvláště slavní byli bystrčtí pekaři), ale také říčním rybolovem. V období před Bílou horou byla také na vysoké úrovni obecní samospráva, která se opírala o bohatou brněnskou právní literaturu.
Období rozkvětu učinila přítrž až třicetiletá válka, přímo obcí táhla různá vojska, nejvíce neštěstí přineslo švédské obléhání Brna. V souvislosti s novými poměry v období rekatolizace došlo k rozvrácení obecní samosprávy a právní kultury.
V době vlády Marie Terezie došlo k prvním větším soupisům majetku a díky tomu jsme informováni, že Bystrc byla složena spíše z menších hospodářství. Půda nebyla k hospodaření na mnoha místech vhodná k hospodaření vzhledem k sesuvům půdy z okolních svahů.
V 19. století se mění zemědělský charakter Bystrce. V souvislosti s prudkým průmyslovým rozvojem brněnské aglomerace se zvyšuje podíl obyvatelstva zaměstnaného v průmyslu. Také se zvyšuje počet řemeslníků a u řeky se staví nový panský mlýn a pila.
Vznikají také různé spolky a politické strany. V souvislosti s tím vznikají nové spolkové domy a sportoviště.
Také se Bystrc územně rozrůstá, vzniká například nová čtvrť Pod Horkou.
V meziválečném období pokračuje modernizace, moderní výstavba a Bystrc se stále více stává rekreační oblastí. Tato její funkce se prohloubila zvláště s plánovanou výstavbou přehrady. V Podkomorských lesích se staví první chaty, některé skromné, jiné honosné. Ty jsou zárodkem pozdějších chatových městeček.
Dramaticky zasáhla do bystrcké historie druhá světová válka. Jednak se v Bystrci a okolí rozvíjela rozsáhlá odbojová činnost v čele se Stanislavem Živným, který nakonec padl do léčky a bohužel skončil na popravišti.
Drama se odehrálo i na samém konci války, kdy se ustupující německá vojska pokusila o vyhození přehradní zdi. Naštěstí se jim to díky hrdinství zaměstnanců hráze a místních obyvatel nepodařilo.
Po válce a likvidaci důsledků války se začíná Bystrc prudce rozvíjet. Na březích přehrady se staví rekreační objekty všech brněnských podniků a v souvislosti s tím i síť restauračních zařízení. Po přehradě byla zavedena pravidelná osobní lodní doprava a ve své době se pravidelně plavila i pojízdná restaurace a prodejna potravin. Na svazích Mniší hory byla v roce 1953 založena brněnská zoologická zahrada. Také z těchto důvodů byla Bystrc v roce 1960 připojena k městu Brnu.
Do Bystrce byla zavedena nejprve autobusová a posléze i tramvajová doprava. Trať se prodlužovala také v závislosti na tom, jak se rozrůstala bystrcká sídliště. Ta byla budována v několika etapách a jejich výstavba stále není ukončena.
Samostatnou městskou částí se v dnešní podobě stala Bystrc v listopadu 1990.